OBSAH :

    I. Ředitel školy
   II. Přijímání ke vzdělávání
  III. Průběh vzdělávání
  IV. Vyučování
   V. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců
  VI. Docházka do školy
 VII. Výchovná opatření
 VIII. Informace o  průběhu studia
  IX. Konzultace
   X.  Pořádková služba
  XI. Kontrola mimořádně závažných porušení ŠŘ
 XII. Klasifikační řád
 XIII. Závěrečná ustanovení

I.  Ředitel  školy

• Rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak.
• Vydává školní řád a klasifikační řád.
• Podává výklad školního řádu.
• Stanovuje organizaci a podmínky provozu školy.
• Rozhoduje o přijetí ke vzdělávání, přestupu, změně oboru či formy vzdělávání, přerušení studia, opakování ročníku, podmíněném vyloučení a vyloučení žáka ze školy.

II.  Přijímání ke vzdělávání

• Podmínky přijetí do prvního ročníku stanoví ředitel školy. Je-li výrazný přebytek zájemců, rozhoduje na základě výsledků přijímacích pohovorů. Pokud nejsou přijímací pohovory, rozhoduje na základě průměru v posledním ročníku předchozího studia. 
• Do vyšších ročníků přijímá ředitel školy na základě průměru dosaženého v předchozím studiu a na základě známky z chování. U vybraných předmětů stanoví rozdílové zkoušky.

III.  Průběh vzdělávání

O změně oboru vzdělávání či změně formy studia rozhoduje ředitel školy na základě studijních výsledků. U vybraných předmětů může stanovit rozdílovou zkoušku.

Přerušení studia může povolit ředitel školy ze závažných důvodů na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení může žák pokračovat v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno.

Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodů těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovišti zakázaném těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně. 

Žákovi, který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, může ředitel školy povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků, důvodů uvedených v žádosti a po konzultaci s třídním učitelem.

Žák může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonných zástupců. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.

Jestliže se žák neúčastní po dobu nejméně pěti dnů po sobě jdoucích vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody nepřítomnosti. Zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do deseti dnů od doručení  výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty. Tímto dnem přestává být žákem školy.

Žák, který nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku, nebo následujícím dne po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, nebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení neopakovat ročník.

IV.  Vyučování

Výuka probíhá podle následujícího rozpisu

• 0.   7.10 -  7.55  
• 1.   8.00 -  8.45   
• 2.   8.50 -  9.35  
• 3.   9.55 - 10.40  
• 4. 10.45 - 11.30  
• 5. 11.35 - 12.20
• 6. 12.25 - 13.10
• 7. 13.15 - 14.00
• 8. 14:05 - 14:50
• 9. 14:55 - 15:40
• 10. 15.50 - 16.35
• 11. 16.40 - 17.25
• 12. 17.30 - 18.15
• 13. 18.20 - 19.05
                                                                       
• Je-li součástí výuky mimoškolní akce, stanoví místo a čas srazu vedoucí akce (vyučující) po předchozím souhlasu ředitele školy. U nezletilých žáků musí být zákonní zástupci informováni předem písemnou formou.
• Aktuální změny rozvrhu vyučování zveřejňuje zástupce ředitele na úřední tabuli den předem.
• Nejvyšší počet vyučovacích hodin bez polední přestávky je 7.
• Vyučovací hodiny lze v některých předmětech spojovat do 90 minutových bloků.
• Dozor nad žáky začíná 15 minut před výukou.
• V době od 8.00 do 8.40 hod. je budova školy uzamčena. Čas příchodu je v tuto dobu žákům zaznamenáván do omluvných listů službou u vchodu. 
• Opouští-li žák budovu školy v době výuky, je povinen toto nahlásit vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.
• Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17, nejvyšší počet žáků ve třídě je 30 (34).
• Při dělení na výuku cizích jazyků je nejnižší průměrný počet žáků 9, nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.
• Výuka v laboratořích a odborných učebnách probíhá podle řádu dané učebny.

V.  Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců

(Práva žáka)

• Na vzdělávání a školské služby podle zákona.
• Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.
• Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy.
• Volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí.
• Na finanční odměnu při výkonu produktivní práce.
• Obracet se na třídního učitele, výchovného poradce, ředitele školy, nebo jeho zástupce se svými dotazy, stížnostmi a připomínkami k výchovně vzdělávacímu procesu, jakož i se svými osobními problémy.
• Na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.
• Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím  týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje.

(Povinnosti žáka)

• Žák je povinen dodržovat školní řád.
• Řádně docházet do vyučování a splnit alespoň 70 % docházky v jednotlivých předmětech včetně OV. Při nesplnění limitu nebude žák z daného předmětu hodnocen.
• V areálu školy a v nejbližším okolí je žák povinen se na vyzvání představit a sdělit jméno třídního učitele kterémukoliv zaměstnanci školy.
• Plnit pokyny pedagogických pracovníků, při setkání s dospělou osobou v prostoru školy zdravit, při vstupu dospělé osoby do třídy zdravit povstáním.
• Chodit do školy vhodně a čistě oblečen.
• Udržovat čistotu a pořádek ve všech prostorách školy a přezouvat se do domácí obuvi před vstupem do příslušných pater. Za obuv vhodnou k přezouvání se považuje pouze obuv otevřená  (v žádném případě ne obuv sportovní). K odkládání obuvi a oblečení používat pouze k tomuto účelu vyhrazené prostory.
• Dodržovat bezpečnostní a hygienické předpisy, chránit své fyzické a duševní zdraví a zdraví ostatních spolužáků.
• Předcházet patologickým jevům ve svém okolí (šikanování, vandalismus, brutalita, hazard, rasismus, kriminalita apod.). V případě kontaktu s uvedenými jevy o nich neprodleně informovat rodiče, učitele, nebo jiné zaměstnance školy.
• Šetřit zařízení školy, chránit je před poškozením a hospodárně zacházet s el. energií, vodou, učebními pomůckami včetně věcí spolužáků.
• Dodržovat stanovenou vyučovací dobu a neopouštět v době výuky budovu školy bez souhlasu třídního učitele nebo UOV.
• Při kontaktu se zaměstnanci školy používat oslovení paní/pane s připojením služebního titulu.
• Neprodleně hlásit změny v osobních údajích.
• Nosit do školy  žákovskou knížku, omluvný list (studijní průkaz) a předkládat je zákonným zástupcům ke kontrole. V případě ztráty platí žák při vystavení duplikátu manipulační poplatek.

(Práva zákonných zástupců)

• Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte. U zletilých dětí to platí v případě, plní-li k nim vyživovací povinnost.
• Volit a být voleni do školské rady.
• Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost.
• Na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání jejich dětí.

(Povinnosti zákonných zástupců)

• Zajistit, aby žák řádně chodil do školy.
• Na vyzvání třídního učitele, nebo ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
• Informovat školu o změně závažných údajů, nebo zdravotního stavu žáka, případně o podezření z kontaktu s osobou infikovanou nakažlivou nemocí.
• Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu se školním řádem.
• Aktivně se podílet na řešení prospěchových či kázeňských problémů žáka.

(Žákům je zejména zakázáno)

• Kouřit ve všech prostorách školy a v okruhu 50 m od hlavního vchodu. Zákaz platí také na všech akcích pořádaných školou.
• Před výukou požívat, donášet do školy a ve škole požívat alkoholické nápoje, drogy či jiné návykové     a zdraví škodlivé látky. Toto se týká veškerých akcí pořádaných školou.
• Přinášet do školy zbraně, zdraví ohrožující věci, šířit tiskoviny a jiné materiály propagující rasismus, brutalitu, pornografii, činnost sekt a sdružení, které by mohly fyzicky, nebo duševně poškodit zdraví člověka, nebo by mohly záporně ovlivňovat vývoj osobnosti.
• Úmyslně fyzicky, nebo verbálně napadat vyučujícího a ostatní zaměstnance školy.
• Během vyučování mít zapnutý mobil, nebo jej dokonce používat, či používat jiné elektronické zařízení, které nesouvisí s výukou a ve škole takováto zařízení dobíjet. Za jejich ztrátu škola neodpovídá. V případě používání může být zařízení odebráno a předáno zákonnému zástupci.
• Pořizovat bez vědomí a souhlasu dotyčné osoby zvukový a obrazový záznam (ani jednotlivě).
• Ničit úmyslně zařízení školy.
• Ničit, nebo odcizit úřední dokumenty o průběhu studia (třídní kniha apod.). 
• Jakýmkoliv způsobem se podílet na fyzické či psychické šikaně. 

VI. Docházka do školy

• Není-li absence předem známa, musí žák (zákonný zástupce) do 24 hodin sdělit důvod třídnímu učiteli (UOV), nebo jeho zástupci a to telefonicky, nebo e-mailem. Omluvu nepřítomnosti provede žák do tří dnů po nástupu do školy.
• Nepřítomnost žáka ve škole se omlouvá jen ze závažných důvodů (nemoc, karanténa, mimořádná událost v rodině . . .).
• Uvolnění ze soukromých důvodů do dvou dnů může omluvit třídní učitel (UOV). Do pěti dnů zástupce ředitele a nad pět dnů ředitel školy. 
• U žáků s často opakovanou absencí je třídní učitel (UOV) oprávněn požadovat lékařské, nebo úřední potvrzení vždy. Tuto skutečnost musí však žákovi jasně sdělit.
• Absenci nezletilého může do 5 dnů omluvit zákonný zástupce. Delší absence musí být doložena lékařským potvrzením.
• V případě nevolnosti, nebo úrazu během vyučování oznámí žák tuto skutečnost neprodleně třídnímu učiteli, nebo vyučujícímu. V žádném případě nesmí školu opustit bez oznámení.
• Pozdní příchod delší než 20 minut je považován za absenci. U žáků, kteří dojíždějí jinak než MHD, je možné uplatnit individuální přístup.
• Při pozdním příchodu v průběhu první vyučovací hodiny je žákovi čas příchodu zaznamenán do omluvného listu.
• Nemůže-li se žák účastnit výuky z důvodů předem známých, je povinen požádat třídního učitele (UOV) o uvolnění v dostatečném časovém předstihu.
• Návštěva lékaře nemusí být důvodem k celodenní absenci.
• Po dobu nepřítomnosti je žák povinen kontaktovat spolužáky a průběžně doplňovat zameškanou látku tak, aby při nástupu do školy měl v co možná nejkratší době látku doplněnou a aby mohl být klasifikován.
• V případě vážných zdravotních problémů může ředitel žáka uvolnit z tělesné výchovy. Toto uvolnění však může být pouze na základě lékařského doporučení a žádosti žáka. Tato žádost včetně lékařského vyšetření musí být doručena nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důvod uvolnění nastal. O uvolnění může žák při trvalých zdravotních důvodech požádat vždy na začátku školního roku, to znamená do 30 dnů ode dne zahájení školního roku.
• Uvolněný žák z TV se účastní výuky a pomáhá v rámci možností vyučujícímu, nebo sleduje hodinu pod dozorem vyučujícího, který je za něj stále zodpovědný. V žádném případě nesmí opustit bez souhlasu vyučujícího tělocvičnu.

VII. Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňská opatření používají pedagogičtí pracovníci podle individuálního posouzení závažnosti porušení školního řádu v souladu se směrnicí ředitele. V případě neomluvené absence postupují následovně :   

             
Statut a metodika výchovné komise je přesně stanovena směrnicí ředitele č. 1/2009. Méně závažné přestupky až do důtky ředitele, řeší pedagogičtí pracovníci individuálním setkáním, nebo výchovným pohovorem.

VIII. Informace o průběhu studia

• Zákonný  zástupce  nezletilého žáka, nebo osoba,  mající ke zletilému vyživovací  povinnost, má  právo
  na informace o prospěchu a chování žáka.
• Individuální konzultace s vyučujícím, nebo s třídním učitelem je nutné předem dohodnout osobně, telefonicky, nebo e-mailem.
• Hromadné informace o činnosti školy budou podávány třídními učiteli dvakrát do roka na třídních schůzkách (listopad, duben).
• V případě vážného kázeňského přestupku nebo náhlého zhoršení prospěchu bude zákonný zástupce nezletilého žáka nebo osoba, mající ke zletilému vyživovací povinnost, informována třídním učitelem nebo UOV telefonicky, písemně, nebo e-mailem.

IX.  Konzultace

• Na začátku školního roku stanoví jednotliví vyučující žákům  své  konzultační hodiny.
• Po předchozí domluvě s vyučujícím může žák v uvedených hodinách konzultovat s vyučujícím případné nejasnosti v probíraném učivu.
• Konzultace  žáka  (zákonného  zástupce  nezletilého žáka,  případně  osoby  mající  ke zletilému  žákovi vyživovací   povinnost)   s  ředitelem  školy,  nebo  výchovným   poradcem  je  nutno domluvit   předem telefonicky, případně e-mailem.

X.  Pořádková služba

• Na každý týden určí třídní učitel pořádkovou službu, která zodpovídá za čistotu a  pořádek ve třídě a plní příkazy vyučujících. Ve třídách s více obory je nutné určit službu pro každý obor. Tato služba zodpovídá v daném týdnu za třídní knihu a to zejména při dělených hodinách. V případě její ztráty nese služba plnou zodpovědnost. 
• Jména určených žáků se předem zapisují do třídní knihy. V případě, že některý z vybraných žáků chybí, přebírá automaticky službu se všemi povinnostmi následující přítomný žák v abecedě. 
• V případě, že se vyučující nedostaví do 5 minut po zahájení hodiny do třídy, zjistí služba důvod jeho nepřítomnosti. Pokud vyučujícího nezastihne, oznámí služba tuto skutečnost zástupci ředitele školy.

XI.  Kontrola mimořádně závažných porušení ŠŘ

• Při podezření z požití alkoholických nápojů může třídní učitel, učitel OV, vedoucí učitel OV, zástupce ředitele, nebo ředitel školy nařídit orientační dechovou zkoušku a žák je povinen se jí podrobit. O jejím výsledku pořizuje zápis pedagogický pracovník, který dechovou zkoušku nařídil. Potvrdí-li se podezření z požití alkoholu, neprodleně se uvědomí zákonný zástupce nezletilého žáka , vyzve se k jeho vyzvednutí a žák se vyřadí z procesu vzdělávání. Vzniklá absence se považuje za neomluvenou. U zletilých žáků se kontaktuje osoba, která má ke zletilému žákovi vyživovací povinnost. V naléhavých případech se volá lékařská záchranná služba. V případě podezření na požití návykové látky se postupuje obdobně a o případu se informuje Policie ČR.
• Školní šikanou se rozumí jednání, které omezuje některá práva žáka fyzickým nebo psychickým násilím, kdy jeden nebo více žáků úmyslně, zpravidla opakovaně, týrá nebo zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci. Toto jednání je zpravidla provázeno činy, které je možné považovat za trestné (omezování osobní svobody, vydírání, vzbuzení důvodné obavy, loupež, poškozování cizí věci, apod. ) a jsou   v kompetenci šetření policie.

XII. Klasifikační řád

V souladu s § 69 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a Vyhláškou o středním vzdělávání č.13/2005 jsou stanoveny pro klasifikaci žáků Střední školy technické, Praha 4, Zelený pruh 1294/50, tyto zásady:

1. Zásady klasifikace

Metodický pokyn pro hodnocení

Při hodnocení, či průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník  uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Pedagogický pracovník při klasifikaci dále přihlíží k psychickým a fyzickým vlastnostem a předpokladům žáka, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech, k jeho věkovým a individuálním zvláštnostem, k případnému zdravotnímu postižení, zvláště ke specifickým poruchám učení, a k dalším okolnostem, které by mohly kvalitu práce žáka ovlivnit.
Podklady pro klasifikaci a hodnocení vědomostí a chování studentů získávají pedagogičtí pracovníci zejména těmito způsoby:

• soustavným sledováním práce a zapojení studenta ve vyučovacím procesu
• soustavným sledováním jeho schopností, připravenosti na vyučování a výkonů různými druhy zkoušek (ústní, písemnou, grafickou, praktickou, pohybovou, didaktickými testy, výsledky dalších činností žáka), hodnocením zadané domácí či školní práce
• konzultacemi s ostatními pedagogickými pracovníky a v případě potřeby s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden

Četnost klasifikace žáka

Počet zkoušek se řídí hodinovou dotací daného předmětu. Žák musí být během pololetí klasifikován nejméně dvakrát, z toho alespoň jednou ústním zkoušením. Toto ustanovení v plném znění platí pro předměty                 s hodinovou týdenní dotací a v případě dlouhodobé nemoci žáka i v ostatních předmětech. V předmětech s dvouhodinovou týdenní dotací musí být žák klasifikován alespoň dvakrát za čtvrtletí, nejméně jednou za pololetí z ústní zkoušky. V předmětech s vyšší týdenní hodinovou dotací bude počet klasifikovaných zkoušek úměrně vyšší.

Seznámení žáků s výsledky klasifikace

Výsledek klasifikace oznámí učitel žákovi:

• a) při ústní zkoušce ihned
• b) při písemné zkoušce nejpozději do dvou týdnů

Klasifikaci provádí a zodpovídá za ni příslušný vyučující. Při stanovení výsledné známky vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období.

2. Pravidla pro klasifikaci prospěchu

Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, včetně nepovinných předmětů. Klasifikační stupeň určí učitel příslušného předmětu. Klasifikace prospěchu nesouvisí s klasifikací chování.

Při hodnocení a klasifikaci učitel sleduje 

• a) v jaké míře a kvalitě si žák osvojuje poznatky, dovednosti a zručnosti
• b) jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti
• c) jak žák ovládá základní komunikační prostředky
• d) jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení
• e) jak ovládá důležité učební postupy a způsoby samostatné práce
• f) jak žák chápe a s jakým porozuměním přijímá mravní a občanské hodnoty, se kterými se setkává v průběhu svého vzdělávání a jsou významné pro jeho rozhodování a jednání          v dalším životě
• g) jak se žák projevuje a jaké má vlastnosti (spolehlivost, odpovědnost, snaha, spolupráce, vstřícnost, tolerance, zachovávání pravidel kulturního chování a soužití)

V předmětech, kde je to stanoveno osnovami, žáci vypracovávají kontrolní práce trvající jednu vyučovací hodinu a déle. Počet takových kontrolních prací oznámí vyučující žákům na začátku klasifikačního období, termín jejich vypracování aspoň 7 dnů dopředu.

Ke kontrole znalostí se používají taktéž orientační písemné práce trvající méně než 1 vyučovací hodinu. Termín jejich vypracování oznámí vyučující žákům alespoň 3 dny před jejím konáním. To neplatí pro krátké písemné zkoušení, jehož délka nepřesáhne 10 minut. Obsah zkoušek a kontrolních prací musí odpovídat učivu požadovanému ŠVP nebo učebními osnovami a tématickými plány pro příslušné období, vyloženému a procvičenému do doby před konáním zkoušky. Jednotlivé zkoušky a kontrolní práce je nutno rovnoměrně rozvrhnout na dobu celého pololetí.

Kontrolní práci může žák v jednom dnu konat pouze jednu. Ostatní testové zkoušky píší žáci po domluvě s vyučujícími. Kontrolní písemné práce se archivují po dobu 1 školního roku.

Pro hodnocení a klasifikaci se využívá různých druhů a forem zkoušek, jejichž klasifikace má různou váhu. Celkové hodnocení žáka tedy nelze určit matematickým průměrem.
             
Veškerá klasifikace všech zkoušek je zaznamenávána v evidenci vyučujícího. Souhrnná klasifikace za pololetí je zaznamenávána v evidenci vyučujícího, v katalogovém listu žáka a na vysvědčení. O klasifikaci jsou prokazatelným způsobem informováni zákonní zástupci žáka.

3. Způsob zkoušení

K objektivnímu posouzení vědomostí a schopností studenta je vyučující povinen 

• 
  a) Rovnoměrně rozložit jednotlivé zkoušky a kontrolní práce do celého klasifikačního období a tím vést studenty k soustavné práci.
• b) Využít všech druhů zkoušení podle charakteru předmětu.
• c) Výslednou známku stanovit s přihlédnutím k závažnosti jednotlivých zkoušek  a k vývoji práce studenta během klasifikačního období.
• d) Oznamovat studentům výsledky zkoušek zřetelně a okamžitě /ústní zkoušení/, nebo do 14 dnů /písemné zkoušení/.
• e) Ústní zkoušení usměrnit tak, aby nepřesáhlo 15 minut, případně této doby využít  i ke smysluplné práci ostatních studentů.
• f) Písemné zkoušení organizovat jako malé a střední /5-20 minutové/, u některých předmětů i jako velké, tedy jedno a vícehodinové.
• g) Dodržovat velké písemné zkoušky předepsané učebními osnovami.
• h) Termíny velkých písemných zkoušek případně konzultovat s třídním nebo ostatními vyučujícími.
• i) Podle povahy předmětu při klasifikaci podpořit samostatné postupy, originalitu myšlení, objektivně odlišit podstatné učivo od doplňujících vědomostí.
• j) Dbát na kulturu projevu studenta.

4. Provádění klasifikace

Průběžné hodnocení zkoušek a stupeň prospěchu na konci klasifikačního období stanoví vyučující předmětu nejen na základě známek, ale posouzením celkového projevu žáka v hodinách během celého pololetí.

Klasifikace je dána:

• a) zvládnutím základního učiva
• b) rozsahem a kvalitou vědomostí
• c) schopností aplikovat vědomosti při řešení úkolů
• d) prokazovanou pílí, nápaditostí a tvořivým přístupem k práci
• e) soustavností žákovy práce, trvalostí získaných vědomostí
• f) úrovní písemného a ústního projevu

5. Vedení záznamů a informace o klasifikaci

Vyučující jsou povinni

• a) Vést písemné záznamy o klasifikaci jednotlivých studentů a společně s předepsanými písemnými pracemi je na požádání předložit.
• b) Dodržovat stanovené termíny klasifikace.
• c) Na konci pololetí zapsat výsledné známky do katalogů v termínech určených ředitelem školy.
• d) Na konci čtvrtletí poskytnout třídním podklady pro hodnocení studentů v termínech určených ředitelem školy.
• e) Zapsat výsledky opravných a dodatečných zkoušek do katalogů, a to v den vykonání zkoušky.
• f) Upozornit třídní i v průběhu klasifikačního období na výrazné zhoršení studijních výsledků studenta.
• g) Projednat s třídním a ředitelem školy neklasifikování studenta ze závažných důvodů ještě před termínem ukončení klasifikace.
• h) Při klasifikaci integrovaných studentů se specifickými vývojovými poruchami přihlédnout k lékařskému vyjádření a příslušným metodickým pokynům MŠMT.

Třídní jsou povinni  /kromě povinností vyučujících/

• a) Zajistit přenos výsledků klasifikace od jednotlivých vyučujících ředitelství školy.
• b) Vyhotovit vysvědčení, popř. účastnit se při jeho vyhotovení na PC.
• c) Navrhnout opatření při řešení studijních a výchovných problémů rodičům, případně pedagogické radě.
• Informace o hodnocení a klasifikaci studentů
• a) Vyučující a třídní podávají tyto informace rodičům studentů mladších 18 let průběžně na jejich žádost    a na třídních schůzkách. Nárok na  informace o prospěchu mají také rodiče s vyživovací povinností ke zletilým žákům.
• b) V případě mimořádného zhoršení prospěchu a chování studenta informují třídní učitelé rodiče neprodleně o situaci jakýmkoliv průkazným způsobem. Kárná opatření   a pochvaly sdělují rodičům písemně.
• c) S plnoletým žákem jednají zástupci školy přímo, bez prostřednictví rodičů, a veškerá opatření jsou jim sdělována písemně proti jejich podpisu o převzetí.

Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.

6. Hodnocení

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 

• a) 1 – výborný (během klasifikačního období pracuje žák bezchybně nebo s velmi malými, nepodstatnými nedostatky nebo výkyvy)
• b) 2 – chvalitebný (během klasifikačního období se vyskytují občasné slabší nedostatky, principy práce jsou správné)
• c) 3 – dobrý (během klasifikačního období se vyskytují zásadnější výkyvy v práci, činnost žáka je nesystematická)
• d) 4 – dostatečný (vyskytují se závažné nedostatky ve znalostech i práci, žák zvládá základní učivo)
• e) 5 – nedostatečný (žák nezvládá základní učivo)
• f)  nehodnocen - není-li možné v 1. pololetí žáka hodnotit ani v náhradním termínu.
• Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 
   
  
• a) prospěl(a) s vyznamenáním
• b) prospěl(a)
• c) neprospěl(a)

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace, nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace, v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech  povinných  předmětů  stanovených  školním  vzdělávacím  programem,  s výjimkou předmětů,  z  nichž  je  žák ředitelem  školy  uvolněn  na  základě zdravotních  důvodů,  nebo v případě, že daný předmět v požadované úrovni již úspěšně absolvoval na jiné škole.

Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo, slovní hodnocení po převodu do klasifikace, v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby doplnění klasifikace za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí a na vysvědčení se uvede - nehodnocen.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku.     Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá o přezkoušení krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

Komisionální zkouška
 
Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
 
a) koná-li rozdílovou zkoušku
b) požádá-li  žák  nebo  zástupce  žáka o  jeho  přezkoušení  nebo  koná-li  se  přezkoušení                    
    z podnětu ředitele střední školy
c) koná-li opravné zkoušky

Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu.

Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí  z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.
 
Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

7. Stupnice pro klasifikaci chování

Hodnocení chování:
           
Stupeň l – velmi dobré
           
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má dobrý vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 – uspokojivé

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními Vnitřního řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně                    k upevňování kolektivu. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 – neuspokojivé
           
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo Vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků               v mravním chování. Za velmi závažný přestupek je považováno: šikanování, hrubost, jakákoliv forma násilí (fyzická i psychická) a zneužívání a šíření návykových látek.
          
Postihování chování žáka mimo školu

Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své  děti v oblasti výchovné. Klasifikace chování nehodnotí chování žáka mimo školu. Škola hodnotí a klasifikuje  žáky především za jejich chování ve škole, ve vážných případech však může přihlédnout k chování i mimo školu,  jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola  přímo účastní.

XIII. Závěrečná ustanovení

• Výklad školního řádu podávají ředitel školy a podle povahy věci zástupci ředitele pro teoretické vyučování nebo pro praktické vyučování.
• Tento školní a klasifikační řád platí pro všechny obory denního studia.
• Zrušuje se Školní řád ze dne 1. 5. 2009.
• Tento Školní řád nabývá účinnosti dnem 8. 6. 2010.

V Praze 7. 6. 2010                                       Ing. Drahoslav Matonoha v.r.
                                                                                                                ředitel školy